Středně náročná okružní naučná stezka vychází z jedovnického náměstí kolem pověstných Jedovnických rybníků Olšovce a Budkovanu, dále pokračuje po toku Jedovnického potoka vytékajícího z rybníka Olšovce a končí u známého Rudického propadání. Na 13-ti informačních tabulích Vás seznámí s místními rybami, žábami a vodními bylinami a navíc si odnesete i zajímavé informace z oboru rybníkářství.

Ponor Jedovnického potoka nedaleko obce Rudice je největším ponorem v Moravském krasu. Potok mizí na konci slepého údolí do hloubky 86 metrů a vyvěrá po 13 km u Býčí skály. Naučná stezka Rudické propadání (dlouhá cca 10 km) vás provede po zajímavých – nejen krasových – místech v okolí.

Původní historická stavba přestala svému účelu sloužit zánikem mlynářského práva v r. 1945. Mlýn je památkově chráněným objektem. V r. 1996 byla výměněna plechová střecha za střechu šindelovou.

V arboretu je evidováno 800 taxonů dřevin, z toho je přes 200 druhů, kříženců a kultivarů vrb, což je jedna z rarit této sbírky. Nejvzácnější dřevinou, se kterou se můžeme seznámit je pajehličník přeslenitý, pocházející až z dalekého Japonska.

Kostel postavený v moderním stylu.

Jeskyně s krásnou barevnou krápníkovou výzdobou. V části zvané Kaple jsou k vidění i stalaktity černé barvy. Podle nálezů nářadí obývali jeskyni lidé ve starší době kamenné. Novodobým návštěvníkům byla zpřístupněna v roce 1936.

Jeskyně s osobitou krápníkovou výzdobou, z níž vynikají dlouhé hůlkové stalagmity. Hlavní dóm patří mezi největší v celém Moravském krasu. Jeskyně je významným archeologickým nalezištěm.

Proslulá propast hluboká 138,5 metrů. Jejím zrozením bylo zřícení stropu obrovského dómu. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která ji spojuje se soustavou Punkevních jeskyní.

Jeskyně s prostornými dómy a krápníkovou výzdobou objevil v roce 1909 K. Absolon. Atrakcí prohlídky je plavba na lodičkách po podzemní říčce Punkvě, protékající i dnem propasti Macochy.

Zděný větrný mlýn válcového tvaru v jihozápadní části obce při červené a zelené turistické značce. Založen zřejmě v roce 1865. Velmi působivé je neomítnuté zdivo z bílých vápencových kamenů. Mlýn vlastní potomci posledního mlynáře, objekt je upraven na rekreaci a není přístupný. Mlecí zařízení bylo postupně odstraněno, původní lopaty zůstaly. Technická památka

Okružní naučná stezka se 16-ti informačními tabulemi vede ze Skalního mlýna kolem Kateřinské jeskyně, kde je možné si prohlédnout kámen drtič a dále pak stoupá na hřbet mezi Suchým a Pustým žlebem zvaným chobot. Dostanete se tak až na Macochu, odkud je možné pokračovat na vyhlídku na Koňském spádu. Po pěkné vyhlídce sejdeme do údolí Pustého žlebu. Zde se nachází vchod do Punkevních jeskyní, dolní konec lanovky, přístav lodiček a občerstvení. Zpátky se vrátíte po cestě na Skalní mlýn.

Zřícenina biskupského hradu. Hrad byl založen před biskupem Brunem ze Schauenburgu. Kolem roku 1430 dobýván husity, v blíže neurčené době zanikl požárem a zpustl.

Nejdelší jeskynní systém v České republice. Jeskyně je v podzemí protékána aktivními toky Bílé vody a Punkvy, které se v podzemí stékají.

Jedna z vyhlídek s rozhledem do údolí Pustého žlebu na cestě od Punkevních ke Sloupsko – šošůvským jeskyním. Nachází se na skalní stěně vysoké 100 m, nad vchodem do Amatérské jeskyně.

Monotematická okružní stezka s 18-ti informačními tabulemi zaměřená na naše dřeviny vychází z obce Křtiny (školní lesní podnik „Masarykův les“ po levé straně silnice na Jedovnici). Krom našich zde uvidíte i některé cizí či zajímavé chráněné rostliny. Arboretum se rozkládá na ploše 23 ha.

R. 1824 navštívil jeskyni císař s císařovnou Terezií (odtud její název). R. 1933 sem byla umístěna soška Panny Marie Lurdské, proto se místu začalo také říkat Moravské Lurdy. V 50. letech byla jeskyně uzavřena. V r. 2001 bylo poutní místo obnoveno a je jediným u nás, které je umístěno v podzemí. Od r. 1997 jeskyně slouží jako místo pro speleoterapii dětí s dýchacími problémy.

Křtiny patří k nejstarším a nejpamátnějším poutním místům Moravy (první zmínka již v roce 1237). Tento kostel s dominantní centrální kupolí vysokou 30 m byl postaven v letech 1718-44 na místě dvou starších gotických kostelů (zvaných „český a německý“) podle projektu slavného barokního architekta J. B. Santiniho. Jedná se o jeho největší stavbu na půdorysu řeckého kříže. Kostel je mnohými odborníky označován za nejkrásnější barokní stavbu v ČR.

Objekt vznikl přestavbou barokní rezidence, kterou si v r. 1658 postavili zábrdovičtí mniši u zdejšího kostela. Celý komplex je spjat s českým stavitelem italského původu Janem Blažejem Santinim – Aichlem. Klášter prožil svoji největší slávu v 2. pol. 18. st. Od r. 1920 je sídlem Školního lesního podniku. Od r. 1994 prochází rozsáhlou opravou, r. 2008 celá přestavba vnitřních prostor dokončena.

Smíšený lesní porost s převahou buku.

Jeskyně je také označovaná jako Jeskyně otazníků. Leží v jižní části Moravského krasu a byly zde učiněny významné archeologické objevy (až z doby železné). Bylo zde objeveno více jak 40 lidských koster, dvě kostry dokonce bez hlav a nohou, kovářská dílna apod. Za německé okupace zde byla zřízena podzemní továrna.

Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka. Československá lidová armáda zde v jedné z jeskynních chodeb postupně vybudovala obří protiatomový kryt, kde sídlilo záložní vojenské velitelství. Přísně utajovaný objekt byl armádou opuštěn koncem roku 2001.

Rozhledna a telekomunikační věž v jednom stojí na vrchu Podvrší (589 m. n. m.) od roku 2001. Po točitých schodech vystoupáte do na plošinu ve výšce 32 metrů nad zemí. Otevře se Vám pohled na Moravský kras, Drahanskou vrchovinu s nejvyšším vrcholem Skalky, Českomoravskou vrchovinu, Boskovickou brázdu a v případě dobré viditelnosti i na vzdálenější Pálavu.

Zalesněné údolí Křtinského potoka s řadou povrchových i podzemních krasových fenomenů.

Zřícenina hradu, který založil v roce 1278 Hartman, syn Crhy z Ceblovic. Počátkem 14. století panství koupil Vok ze Sovince. Vok V. majetek postupně rozprodává. Hrad postupně vystřídají Hynek z Valdštejna, Půta ze Sovince a Dobeš Černohorský z Boskovic. Roku 1493 kupuje Holštejn Hynek z Popůvek. V roce 1531 se hrad uvádí jako pustý.

Nejstarší technická rezervace v ČR vyhlášená roku 1971a dnes nejstarší dochovaná huť ve střední Evropě. V obytné části je umístěna expozice železářství.

Zděný větrný mlýn válcového tvaru severozápadně od obce. Pochází z roku 1873 a původně měl normální větrné kolo. Koncem 19. století však lopaty ulomila vichřice a mlynář místo nich nainstaloval tzv. Halladayovu turbínu. Toto v Evropě unikátní technické zařízení původem z Ameriky bylo v letech 1994-95 spolu s budovou mlýna rekonstruováno. Interiér dnes využíván jako penzion, prohlídka je možná pouze v dubnu a říjnu po předběžné domluvě. Mlecí zařízení zachováno jen částečně. Národní technická památka.

Rozhledna postavená roku 1887 na strmém svahu nad řekou Svitavou dostala jméno po Alexandru Suchankovi, kterému mohli všichni kolemjdoucí vděčit za její vznik. Svůj původní romantický vzhled ztratila stavba za 2. světové války, kdy byla ze strategických důvodů téměř zničena. Její spásou se stala výhodná poloha umožňující přenos televizního signálu – v roce 1963 bylo torzo věže zrekonstruováno jako vysílač s volně přístupným ochozem. Bohužel výška rozhledny není závratná a výhled je zúžen jen na okolní lesy Drahanské vrchoviny.

Stezka začíná u správní budovy jeskyní. Vede k nápadné skále zvané Hřebenáč, která je velmi vyhledaváná horolezci. Sloupský potok ji obtéká a noří se zde do podzemí. Za skálou je nápadný široký portál – jeden z pěti vchodů do Sloupsko-šošůvských jeskyní. Stezka nás vede kolem Propástky k jeskyni Kůlna, což je prostorná tunelovitá jeskyně. V polovině 18. století jí jeden z prvních badatelů v Moravském krasu, J. A. Nagel, dokonce projel kočárem taženým koňmi. Na 4 orientačních tabulích se na stezce seznámíte s místní geologií a archeologií.

Rozsáhlý, asi sedmikilometrový složitý jeskynní systém tvoří dvě patra propojená hlubokými propastmi. Výškový rozdíl mezi patry je až 70 metrů. Spodním protéká Sloupský potok, horní bezvodé je částečně přístupné veřejnosti. Bohatě zdobené krápníkové jeskyně jsou navštěvovány již od 80. let 19. století.

Okružní naučná stezka vychází od křižovatky „U Sedmi dubů“ u Adamova a prochází Josefovským údolím. Na trase se seznámíte také s Býčí skálou či s vývěry Jedovnického potoka. Josefovské údolí je mimo jiné známé také díky německým válečným podzemním továrnám.

Dvouvěžová mohutná stavba vystavěná v barokním slohu. V kryptě kostela je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolina z Roggendorfu.

Jedná se o nejstarší kostelík „lemkovského typu“ v ČR. Pochází z Nižního Seliště na Podkarpatské Rusi. Do Blanska převezen r. 1936. Dnes slouží církvi Československé hustiské a Českobratrské evangelické.

Kamenný větrný mlýn holandského typu z roku 1855.

Rekonstruovaná zřícenina pevného hradu postaveného na strmém ostrohu nad Svitavou v 15. století. V roce 1645 jej dobyli Švédové. Na počátku 19. století byl přeměněn v lovecký hrádek, který byl opuštěn v 50. letech 20. století. Nedaleko Nového hradu jsou vidět pozůstatky dřívějšího Starého hradu z poloviny 13. století.

Renesanční zámek na místě původně gotické tvrze. Založen r. 1547, později několikrát zásadně přestaven. Ve své době byl kulturním centrem oblasti. Zdejší majitelé se zasloužili o rozvoj hutnictví a kovolitectví na Blanensku, což připomínají i přístupné expozice vývoje hutnictví a umělecké litiny.

Postaven knížetem Aloisem Lichtensteinem podle návrhu vídeňského architekta J. Hiesera. Světský oltář z dolnorakouského cisterciáckého kláštera z Zwettlu, vrcholné dílo pozdní gotiky z let 1516 – 1525 z lipového dřeva.

Naučná stezka má 5 okruhů, je asi 30 km dlouhá a její trasa zahrnuje 27 informačních zastávek. Stezka se zabývá historií zpracování a těžby rud v Moravském krasu.

Zřícenina hradu založeného na vysokém břehu nad řekou Svitavou v polovině 14. století. Zničen a opuštěn byl patrně za husitských válek. Zachovaly se z něj jen části základových zdí a valů.